|
|
|
|
Novinky | Program | Fotky | Na mapě |
|
Boomerang: tipy na týden od 10.-16.2.2003 čtvrtek 13.2.:ZVA 12-28 Band (Slovensko) Boomerang, 20.00hod. Bio: 
ZVA 12 - 28 Band vznikol v roku 1990 vo Zvolene. Počas svojho trvania prešiel viacerými štádiami od čisto
elektrického až po dnešné elektro-akustické blues s funky, shuffle a boogie prvkami. Repertoár je postavený
nielen na bluesových štandardoch od Muddy Watersa, Buddy Guya, B.B. Kinga, atď., ale aj na vlastnej tvorbe.
Texty sú v angličtine a v slovenčine. Skupina kladie dôraz na muzikálnu hravosť, invenčnosť a fun. ZVA 12 - 28 Band
vystúpil počas svojej existencie na mnohých hud. podujatiach, festivaloch a v kluboch na Slovensku i v zahraničí.
V roku 2000 dostal ZVA 12 - 28 Band ocenenie "Kapela roka". Udelila ho Slovenská Bluesová Spoločnosť za aktivity
kapely a za album "Neviem to vydržať". V roku 2001 sa po menších personálnych zmenách začala tzv. nová éra ZVA-čka.
Managerovanie a zároveň i miesto bubeníka zaujal komárňančan Tomáš "Bobek" Bobrovniczký (ex-Bluesweiser)
Skupina koncom roku 2001 nahrala a na vlastné náklady i vydala PROMOTION CD, ktoré malo slúžiť na propagáciu
skupiny v zahraničí. Neočakávane však toto CD dostalo veľmi dobrú recenziu kritika Ondreja Bezra v českom časopise
Rock&Pop (6 z 10-tich) Po kvalitných koncertoch doma i v zahraničí si vydobilo v súčastnosti ZVA 12 -28 Band
slušnú pozíciu na stredoeurópskej bluesovej scéne. Dopomohlo im k tomu i tohtoročné víťazstvo na medzinárodnej
bluesovej súťaži "Noc Bluesowa" v Rawe Mazovieckej v Poľsku. Súťaž nakoniec vyhrala.V novembri ZVA 12 - 28 Band vydáva ďaľšie PROMO CD, LIVE FROM STARÁ PEKÁREŇ, ktoré bolo nahrávane na koncerte v brnenskom klube. OBSADENIE: Noro Červenák - g,voc Laco Červenák - bass Boris Čiampor - hca Tomáš "Bobek" Bobrovniczký - drums z recenzí: ...V tu dobu už byl dávno rozjetý program na hřišti - druhé scéně, kde začínala slovenská partička ZVA. Slováci mají obecně pověst dobrých muzikantů, ale tohle jsem nečekal. Perfektně jim to šlape a vědí co do takové "dvanáctky" hrát, vypadají přirozeně a pobaveně z každého tónu. Zpívající kytarista Noro předvedl něco co většinou slýcháme pouze od tmavších záoceánských bluesmanů. Uchvátilo to zřejmě nejen mě. Byla to asi největší bomba, kterou však viděl pouze zlomek publika....(z webstránky FreeMusic.cz - Blues v lese - v pohodě, 2002) sobota 15.2.: David Murphy Band (USA/Praha) Boomerang, 20.00 hod. Bio 
Českoamerická devítičlenná formace The David Murphy Band hraje to nejlepší americké blues, funky a soul.
Kapela dává dohromady jedinečnou směs hudebních stylu odrážejících jejich mezinárodní kořeny.
DMB, inspirováni legendárními umělci jako BB King, Maceo Parker, George Clinton, Freddy King či Rolling Stones
si neužije nic tak jako když zvedne posluchače ze židlí a roztancuje je. A protože blues není jenom
o "mizérii dobrého člověka" ale také o oslavě zivota, přistupuje skupina ke svým koncertum s jistou dávkou show a nostalgickou elegancí. Obsazení : David Murphy - kytara, zpěv, Katka Vondráčková - zpěv,"Honánek" Korselt - klávesy, hammond organ, Jiří Horálek - bicí, Jan Drašnar - basa, zpěv, Robert Mitrega - saxofon, Lukáš Linhart - trubka, Milan Král - trombon neděle 16.2.: Dagmar Andrtová-Voňková (Praha) Boomerang, 18.00hod. Biografie 
Znalci moderních kytarových technik se dodnes nemohou shodnout, kdo první přišel s novátorským "tepacím"
stylem hraní na kytaru. Emmet Chapman? Nebo snad Stanley Jordan? Je možné, že pravda je zcela jiná.
Aniž by o těchto umělcích cokoli věděla, objevila se v Praze coby samouk Dagmar Andrtová-Voňková a podrobila
si kytaru způsobem, který vyráží klasickým i experimentujícím kytaristům již třetí desetiletí dech: hraje pěstmi,
smyčcem, dlaní, škrábe po strunách nehty, pravá a levá ruka se jí na hmatníku kříží a proplétají.
Jak Dagmar sama říká, přinutila kytaru, aby jí byla v letech tíživého osamocení začátku osmdesátých let
"náhradou za člověčí dotýkání". Svým převratně novým stylem kytarové hry vrostla ještě hlouběji do svých příběhů
a nálad, vzešlých z ducha lidových písní, především ze zakarpatské oblasti.Oproti většině "folkových" interpretů, kteří se ve svých inspiracích vracejí nejdále k baroku, tíhne Dagmar Andrtová až k předkřesťanské kultuře. Svůj projev naplňuje tajemstvím, výbušností a drásavou naléhavostí, dotýká se prvních i posledních věcí života. Samotná vytříbená kytarová technika je jen prostředkem pro hlubší sdělení, kdy posluchač vnímá celé vystoupení jako neznámý obřad. Vnitřní síla Dagmar Andrtové se projevuje výlučně hudebními prostředky s udivující vnější neokázalostí. Vždy se spoléhala na vlastní schopnosti i intuici a vycházela důsledně z českých či - přesněji řečeno - středoevropských tradic. O to překvapivější byly její jednoznačné úspěchy na folkových festivalech ve Vídni (1985) nebo v dánském Skagenu (1986) a Roskilde (1987). Po uvolnění poměrů na konci osmdesátých let jí bylo umožněno vystupovat v zahraničí a spolu s Ivou Bittovou a několika málo dalšími českými interprety se jí podařilo dosáhnout věhlasu i v mezinárodním kontextu "world" nebo snad "roots" music. O tom svědčí mnohá vystoupení na festivalech i samostatných koncertech v Belgii, Dánsku, Francii, Holandsku, Japonsku, Maďarsku, Německu, Polsku, Rakousku, Rusku, Slovensku, Švédsku a Švýcarsku. V devadesátých letech byla Dagmar Andrtová nucena nadlouho přerušit svoji koncertní činnost, protože se obětavě starala o těžce nemocného člena své rodiny. Přesto dokázala nadále natáčet vynikající alba, skládat hudbu pro divadelní představení (mj. ke dvěma hrám Miroslava Krobota v Národním divadle v Praze) a objevila se v domácích i zahraničních televizních a rozhlasových pořadech. Při víceméně sporadických koncertních vystoupeních hrála většinou s kytaristou Radimem Hladíkem. V současné době se Dagmar Andrtová opět naplno věnuje hudební tvorbě. Na podzim 2002 by u brněnského vydavatelství Indies Records mělo vyjít další samostatné album. Vystupuje opět sólově pouze s doprovodem kytary. S léty neztratila nic ze svého virtuózního kytarového umění a její písně s přibývajícími zkušenostmi získaly na hloubce a přesvědčivosti. Dagmar Andrtová na koncertech dokazuje, že již dnes právem patří k několika málo českým umělcům posledních desetiletí, které lze bez rozpaků nazvat skutečnými legendami české poválečné kultury. Diskografie (výběr): Voliéra (Indies Records, ČR - 1997) Bird Cage (Creativeman Disc, Alida, Japonsko - 1996) Live Concert Skagen (Bonton, ČR - 1996) Golden Gate (Creativeman Disc, Alida, Japonsko - 1995) Živá voda (Panton, ČR - 1989) Dagmar Andrtová (Panton, ČR - 1987) Dagmar Andrtová (Supraphon, ČR - 1987) |
|