 |
 |
 |
Účinkující / Chorchestr
12.7.2002 scéna Karpatia forum
Za datum narození Chorchestru mužeme považovat první jarní den roku 97´, ale i kterýkoliv jiný den roku 96´ v němž se zvolna rozpadaly skupiny jáMOR a My všichni.
Dvě kapelky. Každá jiná. Hrávaly spolu. Jedna temnější, angažovaná, zarputile vyhledávající nové postupy. Vzpomínajíc na zlaté časy Collegium musicum. Druhá veselá, bezstarostně brouzdající ve starých Butách poklidnými mělčinami Vltavy. Ti lidé se potkali už strašně dávno. Nikdo si to už vlastně nepamatuje. Stalo se to v tajemném městečku Holešově, kdesi na Moravě. Ve starém židovském domečku, v létě na malém dvorečku. Potom na středně velkém zámečku. Našli svou zkušebnu. Zkušebnu učebnu. Pod silným vlivem takových umělců jako praotec Brown (česky Kuba Hnědák), Herbie Hancock (melounový obchod), Maceo Párek, Herbie Man (Memphiský stan) a dalších, se dřeli, mučili a snad se lecčemus i naučili.
Teď ovšem zpět do onoho prvního, blankytně modrého jarního dne r. 97´. Neboť tento byl důvodem jejich počátečního snažení. V sochařově domě na Vysočině proběhnul večírek s hudbou (Zlámalova hudební kuchyně). Kapela nazkoušela pro tuto příležitost něco skladeb výše zmíněných autorů. A protože nadšení se snoubilo s podporou přátel, stal se z tohoto původně nahodilého sdružení muzikantů - amatérů, poloprofesionálů a profesionálky, regulérní orchestr - Chorchestr.
Zpočátku jich bylo sedm. Koncerty byly hlavně takovými večírky s publikem (což ostatně často platí dodnes), hodně se kalilo a trochu hrálo. Kapela poměrně záhy vešla ve známost . Snad táké díky nasazení a drzosti s níž hrála obecně známé soul-jazz-funkové standardy, tu jako banda punkerů s trumpetama, tu jako šraml, tu jako německý jazz. Na jaře 98 kapela nahrává své první demo a také se rozšiřuje na současných osm stálých členů. Příchodem trumpetisty a komika, učitele německého jazyka Milana Šmída vznikla kompletní dechová sekce.
V r.98 proběhly první větší koncerty na festivalech jako např. Under plunder - Brno, Ruský ples - Divadlo hudby Olomouc, Slovenské alternativne leto, Zámostí - Třebíč, Vlnobití - Olomouc, atd. Vzniká spolupráce s rádiem Limonádový Joe. V zimě 98 proběhla menší koncertní šňůra po slovenských městech se spřátelenou brněnskou rock and rollovou dechovkou Fibichův úlis.
Na jaře 99 se Chorchestr také objevuje v pořadu České televize Salón moravsko-slezský. V létě opět vystupují na větších festivalech: Mjůzik Karneval - Holešov, Letní filmová škola - Uherské hradiště, znovu Slovenské alternativné..., Sejdeme se na hrachovce - Val. Mez., TRUTNOV - Open air music festival, atd... Na podzim nahrávají druhé demo.
Na přelomu 1999/2000 opouští skupinu z rodinných důvodů dosavadní bubeník Petr "Stráťa" Stratil. Na jeho místo dosedá Petr "Potato" Zemánek. Tato první važnější personálni změna předznamenala to, co dříve či později zřejmě musí postihnout každou kapelu. Pokud band funguje na bázi čiré radosti z hraní a jeho hlavní náplní jsou koncerty, těžko se hledá čas pro vytváření vlastní hudby, nebo jen nazkoušení nového programu. Připočteme-li k tomu náročnost dojíždění do Holešova, neboť většina členů se záhy přestěhovala do Brna, začalo být celkem jasné, že kapela potřebuje nějakou zásadní změnu.
Předzvěstí těchto změn se stal odchod Petra "Potáta" Zemánka. V prosinci 2000 tedy bicí halasně ovládnul Martin Čech. Mladý zadumaný člověk, bubeník, jehož ruce jsou prodlouženími jeho paliček a hlava jako by připomínala rostlinu. Přišel do velmi těžkého období... Zpěvák a jednoznačný frontman Tomáš Hradil pocítil potřebu odjet do nějaké cizí země. Kam jinam, než do Nového Světa. Zkrátka co nejdál za velkou louži. Leckdo se podivoval, proč tento muž na svém místě, právem obdivován převážně něžnou částí publika, touží zanechat všeho a zmizet. Jenže hudba je psychicky velice náročná záležitost, soužití v kapele je jakýmsi úchylným partnerským vztahem, člověk se tím neustálým přesouváním rychle opotřebovává a hlavně je to řehole, odříkání a zase řehole! Byl proto osloven a povolán staronový člen Mario Buzzi. Kdysi Dionýsská část kapelky jáMOR. Kytarista, pěvec, elektronik - kakofonik. Stál také u zrodu Chorchestru, nicméně se rozhodl vystudovat JAMU a nabrat rozum. Když tak učinil, nastal čas znovu objevit skryté melodie a doříci nevyřčené.
Po té museli Chorchestři opustit Holešovský zámeček zaslíbený. Stali se tak brněnskou kapelou. Krátce zkoušeli ve školní družině. Nyní jsou opět bez zkušebny a potýkají se s tím klasickým banálním problémem, kam to všecko složit.
Změna místa působiště jen prohloubila vzrůstající krizi. Pro Tomáše jenž stále neodcestoval, ale i Charmse Davida Heinze bylo čím dál komplikovanější dojíždět do Brna a účasnit se klokotu vznikajícího nového programu. Podobné obtíže postihly také Mejlu Šmída, který žije v Opavě. Vlaďka Dvořáková se ocitla mimo dění díky svému těhotenství. Po nějakou dobu probíhala snaha skloubit dva stávající póly skupiny. Fúze Tomáše a Maria však nefungovala tak dobře jak se očekávalo. Vrcholem období "fůze" byl koncert v pražské Akropoli. Atmosfera v kapelce se pak již jen zhoršovala. Situace vyústila v Tomášův odchod. Posledním koncertem na němž Tomáš prozatím naposledy zazářil se tak stalo vystoupení na nádvoří Moravské galerie 30.5.2001.
Ztráta takové výrazné pěvecké osobnosti musela být vyvážena příchodem někoho, kdo by svým uměním a fluidem dokázal tuto kapelku posunout někam dál. Takovýto člověk se zjevil v podobě Dorky Blahutové, zpěvačky a violoncellistky brněnské alternativní kapely Tara Fuki. Jelikož není radosti beze smutku, opustil prozatím kapelu také Charms David Heinz po koncertě na Mjůzik Karnevalu v Žopech u Holešova. Tím se uzavřela jedna krásná éra, neboť tento ročník Karnevalu, který členové Chorchestru pořádali, byl definitivně ročníkem posledním.
Chorchestr v současné době usilovně pracuje na nových písničkách. Ty jsou zpívány česky, arabsky, anglicky a polsky. Není to babylonské zmatení jazyků jak by se mohlo zdát. Stejným způsobem využíváme všechny nám dostupné a známé hudební styly. Snažíme se hrát hudbu pestrou a výživnou. Přesto, že to může být vnímáno jako tendenční krok, podlehli jsme kouzlu nástroje zvaného sampler. Ten se momentálně snažíme přimět, aby se stal naším poslušným sluhou a my jeho strašnými pány. Příští měsíce a roky ukážou, zda-li kráčíme správným směrem. My to však víme už teď!
web: www.unikat.cz/chorchestr
 |
 |