 |
 |
 |
Účinkující / SUI VESAN (SLOVAKIA)
Nejoriginálnější tvář současné slovenské hudby by nejspíš rozšířila řady nadaných, leč světem ignorovaných umělců, kdyby její album nehrál londýnský world-music-DJ na BBC: na základě nadšené odezvy vyjela Suí Vesan na podzim poprvé do Londýna, a letos v květnu reprezentuje Slovensko na přehlídce X-BLOC Reunion v Barbican centru (za Česko byla vybrána Iva Bittová).
Její obdivuhodný příběh začal na podzim 2001, kdy se přestěhovala do Bratislavy a natočila album pro Millenium Records, kde vydal své předešlé CD například Peter Lipa. Z nahrávky čiší spíš hravost nežli rafinovaný producentský záměr: zpěvačka se doprovází na kytaru, jejíž zvuk ozvláštňuje atypickými údery nebo předměty vloženými mezi struny (suchá tráva, květiny). Výsledkem jsou zvukově pestré, poetické, a přitom výrazně rytmické skladby bez zjevných komerčních ambicí. Album upoutalo pozornost renomovaného britského odborníka Charlieho Gilleta. Jeho rozhlasové programy pro BBC zabírají široké spektrum stylů, a k jednou hranému albu se zpravidla nevrací. Tentokrát ale udělal na žádost posluchačů výjimku, a v jeho týdenním bloku World of Music se nahrávky neznámé slovenské zpěvačky pravidelně objevovaly vedle hudby z Mali nebo Trinidadu. Zájem Gilletových posluchačů nakonec přinesl výsledek, o němž řada známějších zpěvaček jen marně sní: Suí Vesan přijela do Londýna na koncert a živé vysílání, její lednové vystoupení v Bratislavě převzala evropská rozhlasová síť EBU, o další koncerty je zájem v USA i Japonsku. Vše proběhlo jaksi samospádem, bez jediného placeného inzerátu.
Suí Vesan, vlastním jménem Jana Ondrejková, pochází z Bánovců nad Bebravou, povoláním je učitelka ve školce. Britský tisk ji odvážně přirovnává k Tracy Chapman, Björk a Kate Bush. "Můj dědeček hrál na housle a já jsem s ním jako dítě zpívala. Moji matku to rozčilovalo a tvrdila, že ze mě nikdy nebude zpěvačka protože mi schází disciplína. V rodině jsme měli operní zpěvačku, ale mě se opera nikdy nelíbila, i když jsem dokázala zazpívat hodně vysoké tóny. Největší hudební překvapení mě potkalo ve 14 letech: Odjela jsem se svým otcem na pracovní cestu do Sýrie, kde jsem poprvé slyšela zpěv muezzínů, a to mě fascinovalo."
V kontextu dnešního hudebního průmyslu připomíná její hudba průzračnou studánku. Zpěvačka si tento kontrast velmi dobře uvědomuje: "Nemá smysl zapouštět své hudební kořínky do betonu! Hudební průmysl, to jsou jen vrstvy betonu! Nejlíp je mi, když se dotýkám dřeva a země, zpívám s bosýma nohama. Nejmilejší hudbu pro mě představuje rytmus ptačího zpěvu, cvrlikání v půl čtvrté ráno... a vítr... a tráva... a voda..."
Internet
http://www.sui.folk.sk
CD
Suí, Millenium, 2001
 |
 |
 |