 |
 |
 |
Telepace
Pod názvem TELEPACE se skrývají dvě samostatné, ale společným cílem propojené organizace: Studio TELEPACE
a Sdružení TELEPACE.Studio TELEPACE je svým zaměřením orientováno na videosnímky, které pomáhají objevit duchovní rozměr lidské existence, rozvíjejí vnímavost člověka pro všechno dobré a krásné. Vytváří a nabízí lidem videofilmy, kterými se pokouší proniknout k srdci člověka či posílit jeho vnímavost pro objevování pravých životních hodnot. Jedná se o nekomerční studio, které chce být hlasem těch, jež ho ve společnosti nemají. Podílí se na projektech s charitativní a sociální tématikou, podporuje zejména neziskový sektor. Tak vznikly například videodokumenty Všechny děti jsou naše, Mám postižené dítě, Vesnička soužití, Sar amen dživas, Na větrné hůrce, Animovat znamená vdechnout život, Adopce na dálku. Některé dokumentární snímky získaly nejvyšší ocenění na domácích i zahraničních filmových festivalech, např. hlavní cenu PIEROT na soutěži "Pierot ´98", nebo 2. cenu na "Erster Deutscher Videoclip-Wettbewerb Berlin 1997".
Děti a mládež se mají možnost seznámit s filmovým řemeslem ve "Školičce filmové a televizní tvorby".
Od svého vzniku studio spolupracuje s Českou televizí a kabelovými televizemi z regionu i jeho okolí, kterým dodává hotové pořady. Dalšími partnery studia jsou Filmová škola ve Zlíně, Diecézní charita ostravsko-opavská, Člověk v tísni a humanitární organizace ADRA.
Sdružení TELEPACE se zaměřuje na organizování a realizaci interakivních výstav, netradičních projektů, benefičních akcí a volnočasových aktivit dětí a mládeže tak, aby podporovala výchovu a vzdělávání mládeže. Našim cílem je vytvořit různé akce, které by zaujaly děti, studenty, ale i širokou veřejnost.
Další informace na: www.telepace.cz
Na scéně Telepace v sobotu 12.7.2003 vystoupí:
Revelation Rock-Gospel Sbor
Jak už sám název ostravského sboru napovídá, repertoár Revelation je zaměřen na různé druhy gospelu, sem tam okořeněného písněmi od Billyho Joela, skupiny Van Halen nebo to, co prostě zpívat chtějí.
Archa N
V roce 1994 vnikla spojením nadšení a drzosti 3 muzikantů kolem ostravského herce a baviče Jiřího Sedláčka kapela, která si dala název Archa N. Od té doby odehrála mnoho koncertů, většinou regionálního charakteru (s výjimkou Prahy a Brna) a také hrála v "zahraničí" (na Slovensku). V roce 1999 natočila skupina v Ostravském studiu Barbarella několik písní, které vyšly u vydavatelství Rosa v Praze na desce s titulem Hajcman. Cílem tohoto tria je oslovit lidi, oslavit Boha a dobře se u toho pobavit…
JK Band
JK Band je ostravská kapela, která vznikla v roce 1992 z líhně muzikantů, kteří uvěřili Tomu, který stvořil tenhle svět, že on je, a že se dá poznat tomu, kdo ho hledá. On to mnohokrát v jejich životech dokázal, tak proč neuvěřit, že je na světě aspoň jedna bytost, která to s Tebou myslí opravdu, ale opravdu vždycky dobře! "
Nejlepší písničky JK Band vyšly před rokem na CD "Jiří Balcařík & JK Band" (vydalo Telepace).
Tubabu
(viz. workshopy)
Traband
Traband bude na letošním festivalu Colours of Ostrava prezentovat svůj vlastní styl, nazvaný dechno, což je cosi na pomezí world-music, dechovky, židovského klezmeru a pražské kutálky. Ve svém středu má jednoho z nejosobitějších současných českých písničkářů Jardu Svobodu. Svobodův projev je natolik pověstný, že Michal Horáček si ho vybral jako monopolního skladatele místo Petra Hapky pro své poslední album. Třetí album Trabandu s názvem Dechno, vydala společnost Black Point v listopadu 2002. Kapela koncertuje pravidelně u nás, ale podnikla několik turné po Francii, Německu, Slovensku a Polsku. Traband jsou: Jarda Svoboda , klarinet, akordeon, kytara, zpěv, Jana Modráčková, trubka, zpěv, Evžen Kredenc, banjo, zpěv, Robert Škarda, tuba, Jakub Schmid, euphonium, Petr Vizina, bicí Suí Vesan (SK)
Nejoriginálnější tvář současné slovenské hudby by nejspíš rozšířila řady nadaných, leč světem ignorovaných umělců, kdyby její album nehrál londýnský world-music-DJ na BBC: na základě nadšené odezvy vyjela Suí Vesan na podzim poprvé do Londýna, a letos v květnu reprezentovala Slovensko na přehlídce X-BLOC Reunion v Barbican centru (za Česko byla vybrána Iva Bittová).
Její obdivuhodný příběh začal na podzim 2001, kdy se přestěhovala do Bratislavy a natočila album Suí pro Millenium Records, kde vydal své předešlé CD například Peter Lipa. Z nahrávky čiší spíš hravost nežli rafinovaný producentský záměr: zpěvačka se doprovází na kytaru, jejíž zvuk ozvláštňuje atypickými údery nebo předměty vloženými mezi struny (suchá tráva, květiny). Výsledkem jsou zvukově pestré, poetické, a přitom výrazně rytmické skladby bez zjevných komerčních ambicí. Album upoutalo pozornost renomovaného britského odborníka Charlieho Gilleta. Jeho rozhlasové programy zabírají široké spektrum stylů, a k jednou hranému albu se zpravidla nevrací. Tentokrát ale udělal na žádost posluchačů výjimku, a v jeho týdenním bloku World of Music se nahrávky neznámé slovenské zpěvačky pravidelně objevovaly vedle hudby z Mali nebo Trinidadu. Zájem Gilletových posluchačů nakonec přinesl výsledek, o němž řada známějších zpěvaček jen marně sní: Suí Vesan přijela do Londýna na koncert a živé vysílání, její lednové vystoupení v Bratislavě převzala evropská rozhlasová síť EBU, o další koncerty je zájem v USA i Japonsku. Vše proběhlo jaksi samospádem, bez jediného placeného inzerátu.
Suí Vesan, vlastním jménem Jana Ondrejková, pochází z Bánovců nad Bebravou, povoláním je učitelka ve školce. Britský tisk ji odvážně přirovnává k Tracy Chapman, Björk a Kate Bush. " Největší hudební překvapení mě potkalo ve 14 letech: Odjela jsem se svým otcem na pracovní cestu do Sýrie, kde jsem poprvé slyšela zpěv muezzínů, a to mě fascinovalo."
V kontextu dnešního hudebního průmyslu připomíná její hudba průzračnou studánku. Zpěvačka si tento kontrast velmi dobře uvědomuje: "Nemá smysl zapouštět své hudební kořínky do betonu! Hudební průmysl, to jsou jen vrstvy betonu! Nejlíp je mi, když se dotýkám dřeva a země, zpívám s bosýma nohama. Nejmilejší hudbu pro mě představuje rytmu ptačího zpěvu, cvrlikání v půl čtvrté ráno... a vítr... a tráva... a voda..."
Hradišťan
Hradišťan patří k nejstarším a nejznámějším moravským cimbálovým kapelám. Skupina vznikla společně s tanečním souborem v roce 1950 v Uherském Hradišti. Od roku 1978 je primášem a uměleckým vedoucím Hradišťanu Jiří Pavlica, který tvůrčí práci s folklórem ještě více prohloubil a posunul ke spolupráci se světem. Tvoří pro svět zajímavou formu world music, například společnou prací s japonským nebo africkým multinstrumentalistou i hvězdami českého folku, jakým jsou Vlasta Redl nebo skupina Spirituál kvintet.
Ahmed má hlad
Ahmed má hlad je původně punková (!) kapela, kterou založili v roce 1997 studenti rusistiky na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Skupina pojmenovaná Malohektari-rock se zpočátku zaměřila hlavně na interpretaci punkových skladeb, ať už domácích souborů (Hrdinové nové fronty), nebo ruských - (Kino, DDT).
Postupně tento repertoár začaly obohacovat především skladby z Balkánského poloostrova, ať už známé z filmů Emira Kusturicy, tak zcela neznámé, které kapela vytěžila z bohatého archívu, pořízeného na cestách kytaristy Jana Žemličky po Balkánu. Původně ryze kytarové obsazení (bez bicích) postupně obohatily akustické nástroje. V roce 2000 přichází bubeník, s nímž projev kapely získal suverenitu a sestava se definitivně stabilizovala.
Základ repertoáru tvoří méně známé skladby z Balkánu (Makedonie, Bosna), ale také z východní Evropy (polské i ukrajinské písně) ve vlastních úpravách. Na koncertech jsou pak doplněny vybranými hity Gorana Bregoviće (Kalašnikov, Mesečina, Vukota). Pro Ahmed má hlad je typický živelný projev a místy až punkový nápřah v kombinaci s melodickým bohatstvím slovanského folklóru. Skupina Ahmed má hlad je hlavní českou představitelkou veselé balkánské etno hudby, ve které hrají velmi důležitou roli dechové nástroje. Ahmed má hlad jsou: Laura Kopecká, zpěv, Andrej Novik, zpěv, Jan Zemlička, kytary, Štěpán Černoušek, baskytara, Mikuláš Kroupa, klarinet, Michal Hroza, klarinet, saxofon, Michal Faker Šmíd, akordeon, Matěj Kroupa, housle, Filip Hrubý, bicí
Album: Salám a lajka (Spirála, 2002)
www.xichty.freemusic.cz
 |
 |
 |