Vážení kluboví spolubojovníci. Co se týká tréninku s Tai Jitsu s Rayem – Havajským bojovníkem. Mohli jsme vidět, jak se trénuji bojová umění v zemi vycházejícího slunce a čerpat informace z „ první ruky“. Tímto ještě jednou děkuji za vedení tréninku a za ukázku, kterou asi už dlouho nevidíme. Pokud neodletím do Japonska či někam,kde kapacita na bojová umění žije. Bylo to zcela odlišné vedení, na co jsme si v Evropě zvykli. Domnívám se, že by to asi tak mělo být. Bylo to velmi poučné. Aspoň pro mne. Domnívám se, že tento systém je pro nás Evropany bohužel nedostižitelný jednak z důvodů nemožnosti čerpat informace z kvalitních zdrojů a za druhé z jistého šamanismu a sportismu bojového umění v "čechách". Jisté je, že pokud nežijeme v kontaktu s těmi nejlepšími- u zdroje tak si hrajeme každý na „svém písečku“ … A pokaždé, když se udeříme do "futer" a objevíme "nový" styl,tak měníme, přidáváme...Ovšem i to je cesta. A není to také o tom, potkat se jednou, dvakrát do roka na semináři. Většina pak spadne do různých , někdy i komerčních směrů a stylů …a pak je jedno, co děláte. Pak se stahuje, kopíruje, mixuje „to nejlepší“ co odvaha a smělost dovolí z různých budo sportů,směrů a jsme tam... Jsem tak trochu skeptik. Smiřme se se zemi šarlatánu a kouzelníků, rádoby mistrů či nositelů „mistrovských“ stupňů. A čím víc, tím lépe…:-) (více pruhu, více adidos…) Pravdou ovšem je - stále lepe trénovat „budo aerobic- sport“ a nazývat to bojovým uměním než se nechat stáhnout např. alkoholem, pc hrami, automaty a podobnými neduhy naši společnosti. Pravdou zůstává, že smysl cvičení je také v budování kolektivního ducha a v možnostech se něčemu naučit, s někým novým seznámit. Je to běh na dlouhou trať a nikdy není jistota, že to, co umíte na tréninku použijete v praxi. Pravdou zůstává - že lidé chtějí mít mj.pocit...např. že se dokáží po krátkém cvičení ubránit...současně také nechtě moc "dřít" protože po práci je většina tak akorát naladěna na "gaučink". Je to přirozené. a někdy příjemné...:-) Také jinak regeneruje někdo komu je 20 a jinak ve 40 letech. Věřím, že současná, fyzicky nenáročná podoba tréninku většině pracujících vyhovuje a snad dojde i k tomu, že se více procvičí technika. A věřím, že si příjdou zacvičit i starší věkové kategorie, protože se také eliminuje riziko zranění a stím související nepříjemnosti. Možná to odradí ty, co potřebují bušit, makat... Věřím, že každý si najde to svoje. Přeji Všem příjemný zbytek týdne. Sayonara. ToB