|
SRPEN
Srpen - letní melancholie; v ústrety jde létu podzim.
Název skupiny je především pocitovou záležitostí, zde mají její členové na mysli ono zvláštní krásno
kulminujícího léta jemuž jde pomalu, ale jistě v ústrety nadcházející podzim. Tento soubor patří hudebně mezi
to nejklidnější, co se v jinak rozbouřených vodách alternativní kultury na Ostravsku vyskytuje.
Počátky tohoto seskupení se váží k létu roku 1997, kdy se po povodních střetli ve zkušebně Pavel Johančík
a Jiří Tomášek - Bany. Zhruba po roce je Srpen doplněn o baskytaru Martina Slavíka. V poslední době doplnil trio
na kvartet perkusista Ajfel.
Hudba této skupiny jakoby navazovala na tvorbu vytvářenou koncem 80. let Oldřichem Janotou ve skupině s Lubošem
Fidlerem a Pavlem Richterem, a v současnosti na projekty Vladimíra Václavka.
První materiál Srpnu tvořili věci z Johanovy dílny. Pozdější repertoár doplňují spontánně vznikající skladby
dotvářející atmosféru textů z díla básníka Otokara Březiny.
Podstatnou část hudební složky tvoří minimalistické a repetitivní oscilující plochy oživované zvuky krabiček,
zkreslením nebo naopak zjemněním kytar a v současnosti perkuse. Skladby skupiny působí díky zmiňovaným
minimalistickým prvkům snivě až meditativně.
Srpen vystupuje v klubech, na soukromých akcích, v čajovnách a festivalech a v současnosti natáčí v Českém
rozhlase své první CD.
|
|