SRPEN

Srpen - letní melancholie; v ústrety jde létu podzim.

Název skupiny je především pocitovou záležitostí, zde mají její členové na mysli ono zvláštní krásno kulminujícího léta jemuž jde pomalu, ale jistě v ústrety nadcházející podzim. Tento soubor patří hudebně mezi to nejklidnější, co se v jinak rozbouřených vodách alternativní kultury na Ostravsku vyskytuje.

Počátky tohoto seskupení se váží k létu roku 1997, kdy se po povodních střetli ve zkušebně Pavel Johančík a Jiří Tomášek - Bany. Zhruba po roce je Srpen doplněn o baskytaru Martina Slavíka. V poslední době doplnil trio na kvartet perkusista Ajfel.

Hudba této skupiny jakoby navazovala na tvorbu vytvářenou koncem 80. let Oldřichem Janotou ve skupině s Lubošem Fidlerem a Pavlem Richterem, a v současnosti na projekty Vladimíra Václavka.

První materiál Srpnu tvořili věci z Johanovy dílny. Pozdější repertoár doplňují spontánně vznikající skladby dotvářející atmosféru textů z díla básníka Otokara Březiny.

Podstatnou část hudební složky tvoří minimalistické a repetitivní oscilující plochy oživované zvuky krabiček, zkreslením nebo naopak zjemněním kytar a v současnosti perkuse. Skladby skupiny působí díky zmiňovaným minimalistickým prvkům snivě až meditativně.

Srpen vystupuje v klubech, na soukromých akcích, v čajovnách a festivalech a v současnosti natáčí v Českém rozhlase své první CD.