 |
 |
 |
Účinkující / Monika Načeva
Debutové album někdejší herečky pražského avantgardního divadla Sklep Moniky Načeva "Možnosti tu sou..." vyšlo za v roce 1994 za spoluprodukce Michala Pavlíčka a Tomáše Věrčáka u firmy Bonton. Radost z alba měli především příznivci rockového zvuku. Přestože Načeva byla teprve na samém počátku hudební kariéry, mnoha kritikům i posluchačům už tehdy bylo jasné, že se objevila jedna z největších nadějí a příslibů domácí scény. Deska měla velký obchodní úspěch.
Už od poloviny 90. let minulého století patří Monika neodmyslitelně k progresivnější části naší hudební scény. Kráčí vlastní hudební cestou, ve své tvorbě nebere v potaz módní požadavky doby a díky tomu stále patří k umělecky nejpřínosnějším zpěvačkám či projektům domácí scény.
Původní kapela Načeva se kvůli rozdílným hudebním ambicím rozpadla a trvalo dva další roky než Monika našla novou partu muzikantů - Martina Chlupa, Michala Kovala, Vladimíra Pechu a Jiřího Trnavského. Na přelomu let 1995 a 1996 natočila kapela své druhé album nazvané Nebe je rudý (Bonton). Rockovou hudbu na tomto albu do značné míry nahradily experimenty s vlivy moderní elektronické hudby, zejména s trip hopem. Album produkoval Jan P. Muchow a deska patřila k nejlepším domácím nahrávkám roku. Stejně jako u debutového alba byl autorem textů Jáchym Topol.
Během příprav třetího alba se i tato sestava rozpadla. Zůstal jen Vladimír Pecha a přišel anglický DJ Gus - mladý Londýňan, který se rozhodl několik let strávit ve středu Evropy a zde rozvíjet své hudební vize. Načeva se nasměrovala do vzrušujících hudebně experimentálních vod. Po dlouhých peripetiích a vyčerpávajícím sedmiměsíčním nahrávání bylo v pořadí třetí album Mimoid připraveno k vydání. Na počátku léta 1998 zapůsobila tato deska jako zjevení. Vládla ji zvláštní, lehce ponurá atmosféra se znatelným vlivem break beatu - Načeva znatelně hudebně potemněla. S nahráváním alba Mimoid Načevě také výrazně pomohl Dušan Only One, člen nejlepšího domácího drum´n´bassového projektu Ohm Square.
Po vydání Mimoidu se Načeva odmlčela, vůbec se neobjevila na koncertních pódiích, zanechala také dalších uměleckých aktivit. "Moje dítě, to je dostatečná umělecká aktivita," směje se s odstupem zpěvačka. Brzy po narození dítěte Načeva opět uvažuje o nových nahrávkách. Po dvou letech příprav vychází čtvrté řadové album Načevy Fontanela (2001). "Skladby vznikaly nejprve u mě doma - přednášela jsem Vláďovi své texty, rozebírala pocity, které bych v jednotlivých skladbách chtěla mít obsaženy a Vláďa se je snažil převést do hudební podoby."
Tentokrát se Monika obešla bez pomoci Jáchyma Topola a texty na albu jsou čistě její prací. Možná proto se jedná o dosud nejintimnější a nejdůvěrnější nahrávku této zpěvačky. Akustické nástroje, proplétající se celým albem, patří dvěma členům přední české ethno kapely Hypnotix, manželům Michalovi a Miladě Dittrichovým. Právě v jejich studiu Prána koneckonců album vznikalo.
Načeva jsou:
Monika Načeva, zpěv, minidisc
Ifraim Goldin, perkuse
Ondřej Smeykal, dijeridoo, klarinet, efekty
Zdena, klávesy
Internet
www.naceva.cz
 |
 |
 |